Vzpominky zustanou part 6Do jednací místnosti vela krásná mladá slečna. Její dlouhé černé vlasy za ní vlály, stejně jako její rudé aty. Ve vlasech měla lutou mali stejné barvy jako lemy rukávů a krajky na atech. Její sebevědomý krok upoutal zraky nejednoho národa.Dívka si sedla na místo určené pro Českého zástupce a spokojeně se začala připravovat na schůzi. Těch pár, kteří si vimli jejího příchodu, se na ni zmateně dí
prvniho dubnaPavol veel do jednací místnosti, jako by se nechumelilo a vytáhnul svou valaku připravený jí znovu zaseknout do opěradla své idle. Dělal to normálně a kadý si na to u zvykl. Zvedl ruku a rychlým nacvičeným pohybem jí vihl.Do Čerta," dostal ze sebe, kdy v končetině pocítil bolest. Celá ruka ho bolela. Podíval se na idli, která očividně za tohle mohla. Místo dřevěné, co dostával normálně, se na něj dost kodolibě lesk
Vzpominky zustanou part 5Pane? Pane!" slyel hlas. Pohnul hlavou.Jste naivu!" ten hlas vypískl a cosi mu skočilo kolem krku. To ho dokonale zbavilo vekerého vzduchu v plicích. Pomalu otevřel oči. Vechno ho bolelo.Pane! Jsem tak ráda, e vás ta divná věc nedostala! Odehnala jsem jí baterkou." V náručí měl maličkou dívenku s rozcuchanými černými vlasy a krásnýma tmavýma očima. Její pleť byla lehce opálená, jak asi byla stále venku a na sluníčku. A tak krásně